Podporujeme změnu, rozvoj měst a kulturu

Omar Mirza: městský kurátor města Trenčín

Města potřebují systematické přístupy, sdílení know-how, participaci občanů. Stejně tak i městské kurátory, kteří budou všechny aktivity korigovat a posouvat je dopředu. My jsme se bavili na uzavřené ulici Palackého, na naší novince Platform, s městským kurátorem Trenčína, Omarem Mirzem. Trenčín se stane Evropským hlavním městem kultury v roce 2026, právě Korzo Palackého je jedním z eventů, kterým poukazují na využívání ulic v centru města.

Omare, dnes se nacházíme na ulici Palackého, která přímo sousedí s hlavním náměstím. Co se zde odehrává?
Probíhá event s názvem Korzo Palackého. Tuto akci pořádá Kreativní institut Trenčín – Trenčín 2026 ve spolupráci s oblíbenou akcí Trenčín na korze! městem Trenčín a institucemi sídlícími na Palackého ulici. Celou ulici jsme otevřeli pro lidi na jeden den, omezili jsme vjezd autům a proměnili ji v jakési korzo s různorodým programem. Postavili jsme sem parklety, můžete si je představit jako malé platformy, které přeměňují prostor ulice na zahrádku, odpočinkové místo či pódium. Na jednom z nich právě sedíme.

Vaše funkce je městský kurátor. Mnozí z nás si pod touto funkcí možná neumí vůbec nic představit. Co všechno ve městě ovlivňujete?
Moje pozice má několik rovin. Věnuji se oživení a zlepšení veřejných prostor, aby se lidé ve městě cítili dobře a chtěli v něm trávit volný čas. Zároveň určitým způsobem propojuji útvary na Městském úřadě, které do veřejného prostoru zasahují, aby pravá ruka věděla, co dělá levá. Vzhledem k tomu, že Trenčín bude mít v roce 2026 titul Evropského hlavního města kultury, už nyní vzniká množství stálých a dočasných uměleckých intervencí, které doplňují stávající, často historická výtvarná díla v městském prostředí. V neposlední řadě řeším různé vizuální elementy veřejného prostoru – od reklamy až po městský mobiliář. Všechny ovlivňují naše vnímání města, proto je jejich kvalita klíčová, dnes se snažíme o regulaci všech prvků.

V Trenčíně existuje Manuál reklamy, na kterém jste spolupracovali s Kreativním institutem Trenčín a Veronikou Rút. Proč jste se obrátili právě na ni a jak tento manuál funguje?
Manuál jsme uvedli přibližně před dvěma měsíci. S Veronikou jsme se rozhodli spolupracovat, protože takový manuál vytvořila pro městskou část Brno-Střed a následně jej aplikovala do mnoha českých měst. A my jsme si chtěli nechat poradit od odborníka, nevymýšlet to, co je již vymyšleno, ale efektivně využít všech kapacit. Díky němu, doufejme, vznikne v Trenčíně kultivovanější veřejný prostor, provozy mají jasná pravidla používání reklamy a jejich označení. Komplexní manuál má Bratislava, také Praha, veřejný prostor je velmi důležitý. Proto města potřebují komplexní a systematické přístupy, strategické dokumenty, aby věděli, jak s ním nakládat.

Co znamená slovo placemaking? Aplikujete jej do Trenčína?
Je to jedna ze zásadních částí mé práce. Znamená to, že nevytváříte prostor, ale vytváříte místo – které žije, lidé v něm tráví volný čas, vy jim nabídnete jeho obrysy a oni jej svým přístupem promění v živý organismus. Participativně se zapojí do jeho přeměny a budou jej aktivně využívat. Věříme, že budeme mít čím dál tím víc takových projektů, díky tomu budou obyvatelé do dění ve městě zapojeni a budou mít k němu úplně jiný vztah.

S jakými odborníky spolupracujete?
Se zmiňovanou Veronikou Rút, při mapování vizuálního smogu jsme spolupracovali se studiem MILK, na tvorbě manuálu veřejných prostor spolupracujeme s ateliérem Between. Také jsme zapojeni do celoevropské sítě Cities in Placemaking, v rámci které spolupracují a navzájem se od sebe učí města jako Rotterdam, Haag, Budapešť, Wroclaw, Helsinky, Cork a další. Nyní proběhlo setkání v Trenčíně, přivítali jsme na něm přibližně 20 odborníků z celé Evropy a Slovenska. Díky sdílení různých příkladů nás upozornili na věci, které v denní rutině v Trenčíně nemusíme vidět, také nám poradili, kterými ověřenými cestami v placemakingu se vydat, a naopak, které ani nezkoušet.

Proč si myslíte, že přizvání veřejných aktérů – umělců, studentů, obyvatel, je důležité při plánování změn ve veřejném prostoru?
Veřejný prostor je pro všechny. Proto by se v něm měli cítit všichni dobře, mladí by tam měli objevit například skatepark, starší lidé parky, rodiny hřiště, musí nabízet útočiště každému. V Trenčíně máme už rok Institut participace, který se přesně těmto tématům věnuje.

Na co se vy osobně nejvíc těšíte v rámci agendy Trenčín 2026?
Těším se, že vytvoříme více míst, která díky kvalitní a smysluplné rekonstrukci proměníme, jako například Mírové náměstí. Dnes žije od rána do večera, lidé tam tráví svůj volný čas rádi. Těším se na další místa, která takto nabídneme veřejnosti a také na rozvinutí potenciálu města. Podle mě je v rámci Slovenska výjimečný.